Mise Brusel, D -1

Noc v zákopu proběhla spokojeně, nejprve jsem myslel, že slyším dělostřeleckou palbu, ale pak jsem si uvědomil, že to jen chrápu protože báb pldej doc.

Budíček v ééééh okolo 0700 toho novýho času, ranní hyjena a poklidit tu ten bordel, co mi tu zřejmě někdo musel v noci udělat ;-). Pak snídaně: čajík a toustík s marmoškou. Jen jeden, jak se ukázalo, byla to chyba.

Cíl dnešního průzkumu bylo zjistit logistické výzvědné informace pro zítřejší ranní zrychlený přesun z Th. De Cuyperstráát na Avenue Du Bourget, neboli Bourgetlááááán. Letem vrány je to asi 4 kilometry a nabízí se plížením plazením vpřed, trochu z kopce do kopce, slabá hodinka. Nebo v převleku proniknout do davu a zvolit MHDčko. Protože budu inkognito (opět mám volbu, můžu být pan Hugo Boss, nebo pan Blažek, nebo pan Stones. asi zvolím Stonese)

přemýšlím, jak se dostat na Avenue du Bourget čistej a MHDčku se vyhnout. Vypadá to, že moje nové bojové vozidlo bude tato zelená motorizovaná terénní obrněná kolobrnda:

Válej se tu po městě

a když máte na kreditce love, můžete se zvesela svézt. Uvidíme, jestli stejnej nápad nebude mít ráno hromada lidí no a kdyžtak to prostě dojdu.

Po příhodu z průzkumu jsem už šilhal hlady. Naštěstí mě kpt. Dáda naučila recept na těstovinový salát ("uvaříš těstoviny a smícháš se zeleninou, když do toho prdneš dost majonézy, bude to dobrý"), tak jsem roztopil polní kuchyň a po zásluze si nacpal břich.

Další úkoly pro dnešní den jsou pochopit jak funguje MHD (coby záložní plán) a vokouknout základnu ženistů viz mapka hýr.

Takže se jistě ještě uvidíme. Uslyšíme? Učteme se!

Papa a piště komenti.

Mise Brusel, D -2 aktualizace.

Včerejší zápis končil úspěšným příjezdem do konspiračního bytu na ulici Théodore De Cuyper. Tady se to kvůli zmatení nepřítele píše buďto "Rue Théodore De Cuyper", nebo "Th. De Cuyperstraat", a každej si může vybrat. Milí lidé, otevření a demokratičtí.

V čem už tak otevření nejsou jsou majetky, konkrétně pozemky. Skoro všechno je někým vlastněný. Jdu si a říkám si hele hezkej parčík, tam by se zevlovalo. A prd ho, je to něčí a tomu se zrovna nechce vás tam nechat hrát si.

Někdy si to radši oplotí, i když je to prostě jenom houští.

Ale co je vrchol, když na ty plochy nepustí ani postižený psy, konkrétně takový, co přišli ve válce o nohu nebo o hlavu.

Bojovali sakra i za tebe, ty parchante!

Výše uvedené fotky jsou z průzkumu provedeného v D -2 odpoledne nejprve směrem na jih (1 km, shopping mall, jen hadry a parfémy a zas hadry) a pak naopak směrem na sever (1 km, juchů hypermarket). Z průzkumné výpravy se stal kořistnický nájezd, přinesl jsem mimo jiné bačkůrky. I když mi z nich nejpomalejší pokladní na celém světě sundala ten bezpečnostní chip, zůstaly spojené ocelovým lankem a byla docela výzva dostat je od sebe a nemuset po bytě chodit jako americký trestanec jen krok-sun-hop.

Mise Brusel, D -2

Z deníku vojína.

Dnešní průzkomně-logistická mise začala ostrým budíčkem v 0400 (ou-fór-handrid) hodin. Kapitán Dáda mě doprovodila inkognito neoznačeným vozidlem na vojenské letiště. Odtud jsem vzlétl turbovrtulovým strojem ATR 72, kterému se v našem vojenském slangu říká "stará pixla, co nikdy nedoletí do cíle" a který slouží již 95 let naší bojové peruti. Dnes byl maskován insigniemi ČSA pro zmatení nepřítele.

Kvůli radarům jsme leteli nízko. 

Viditelnost byla dobrá.

Po asi dvouhodinovém letu, při kterém jsem se občerstvil dehydrogenovanou vojenskou stravou, zbylou ještě z okupace Japonska ve druhé válce,

zavelel kapitán letadla k výskoku. Podle mapy a orientačních bodů jsme byli již daleko za frontovou linií.

Po dopadu jsem sehnal svojí výzbroj a výstroj a našel svojí spojku, plešatého týpka v autě maskovaném jako taxi, přesně podle instrukcí rozvědky. Nechtěl jsem vědět, jak se jmenuje, a ani on nechtěl vědět, jak se jmenuju já. Když vás nepřátelé mučí, neprozradíte to co nevíte, že? Ale i tak jsem spojce příliš nevěřil a proto jsem se nechal dovézt k prvnímu konspiračnímu bytu, tam pomocí indicií rozlouskl bezpečnostní schránku, 

z ní jsem vybral klíče a přesunul jsem se do druhého konspiračního bytu, kde mám rozkaz setrvat a čekat na další instrukce. Je možné, že to nějaký čas potrvá a proto je potřeba postarat se především o základní proviant. V přestrojení za domorodce jsem navštívil zdejší Armu a dovybavil se vším, co už letadlo neuneslo.

Kvůli bojové pohotovosti jsem zatím neroztopil polní kuchyni, zůstávám jen u instantní vojenské stravy. Ke zostření smyslů luštím primitivní hlavolam, který mi před misí předal des. David od ženistů.

Povedlo se mi rozlousknout kombinaci už po pár hodinách, kvůli utajení si však postup zatím ponechám pro sebe. Hlavolam obsahuje nezbytné rezervní finanční zdroje v lokální měně.

Teď je 1200 hodin, z mise se hlásí vojín Mladík.