Yeah, baby

V Belgii je míň volna

Podle tohoto článku na wiki je v BE deset dnů svátků do roka. V Čechách je to oficiálně 13 dnů, ale díky chytrému rozložení v roce svátky vycházejí často na víkendy, takže v průměru v letech 2000-2016 to bylo jen 8.9 dne. Takže je to prašť jako uhoď.

Pátrám po tom, protože zrovna teďko by nějakej ten svátek setsakra bodnul. Nejbližší nás čeká 1. listopadu, a to svátek všech svatých.

Ráno s Brnčosem

B: Já si ani neuvědomuju, že jsme v Belgii.

Já: Jo, stejně dobře bysme mohli bejt třeba v Anglii. Pršívá tady úplně stejně.

B: Jenže v Anglii prší o hodinu dřív.

:-D

MB, D +161

Nějak nevím, kde jsem přestal. Jo, v Toyotě Deutschland, GmbH.

No, víkend byl maličko drsnější, než víkendy obvykle bývají. Chlapci měli hned od prvního týdne školy hromadu učení, takže v tom leželi celej víkend a kleli jak pohani. Brnčoska bojuje hlavně se science, kde maj biologii, což je termínově úplně úplně něco mimo moje chápání. Zrovna ho trápila prasečí chřipka. Marťas se trápí s víc věcma: anglinou (né jako praktickej jazyk, ale poezie a takový voloviny), němčinou (chybí mu cca rok do standardu třídy kam nastoupil) a matematická analýza (chybí roky dva). Naopak fyziku si docela užívá a v chemii je na špičce, představuju si ho jako Moniku Gellerovou na kursu vaření.

Ale nepruděj, chlapcí moji, rvou se jak lvi a maminka je podporuje, seč jí síly stačí. Jsou mi velikou inspirací, protože to taky v práci dvakrát nedávám, ale když můžou máknout oni, tož já teda taky.

Zdravotně stál víkend za nic moc, tlak i tep byly úplně mimo normy schválené belgickým ministerstvem zdravotnictví, tak jsem zahájil tolurovou terapii a snažil se odpočívat, co to šlo. Zařek jsem se, že hned po návratu do ČR se stavím u prim. Mařatky a domluvím s ním ten kardiostimulátor, co už ho navrhoval před asi pěti lety. Hned, jak jsem si to umínil, udělalo se mi líp :-).

Oba hoši nastoupili na rozřazovací trénink na školní fotbalovej kroužek. V kategorii U18 (Marťas) byl slušnej nával, takže zatím bude trénovat a vohřejvat lavičku; možná bude i radši. Brnčos (U14) naopak nastoupil rovnou do reprezentace, v neděli jedou hrát proti Holandsku, tak snad nám krajánek neudělá vostudu. Strejda Jára Svoboda by byl pyšnej. :-)

Začíná se vochlazovat, vod móře táhne takovej lezavej vlhkej vzduch. Chodím na zahradu na dříví ;-), je ho tam mrtě spadanýho z těch vohromnejch starejch stromů, a připravuju na první slavnostní zažehnutí v krbu. Tipuju, že mi to chcípne a pudu shánět Pepo.

Dneska jsme byli na úřadě, že požádáme o residenční kartičky. To je taková pakárna úřednická zbytečná. Navíc maj eště furt dovču, takže bylo votevřený jen jedno vokýnko a fronta dlouhá. Vzdali jsme to, aby Brnčos stih první trénink, Dáda to s klukama zkusí příští tejden nebo někdy.

Práce je srandovní. Ocelový Marc si mě vzal stranou a že abych se nepřepínal. Vzápětí mi navalil prostudovat pět stostránkovejch nabídek, ze kterejch děláme tenhle tejden výběrko. Tak se tím mám prolouskávat, ale místo toho prokrastinuju a píšu blog. Ale dvě už mám za sebou a stejně z nich nevím vůbec nic, jen obchodnický marketinkový tlachy.

Další pracovní legrace je pokračování Mise Madrid. Esli si vzpomínáte, na Misi Madrid byla soutěž a kdo vyhrál, dostal další práci, takže se všichni... no většina se snažila prohrát. Našemu teamu se to povedlo báječně, protože to bylo takový to prohrání vo fous, že to nebylo tak vokatý. Jéééééénže.... asi to někdo prokouk, takže nejen vítězný teamy, ale i členové poraženejch dostali hromadu práce, jak udělat Toyotu eště lepší a agilnější a modernější než kdykoli předtím. Takže teďko musím chodit na pracovní setkání s partičkou docela naivních lidiček a snažit se předstírat, že jsem jakože za. Dokonce jsem přes víkend udělal i pár slajdů. Blbý je, že absolutně nikdo nedělá PDCA, fundamentální Toyotí praktiku, podívat se na to jak jsme se dostali do situace ve které jsme, protože tam je odpověď na to, jak z ní zase ven. Nikdo. Každej chce přirozeně udělat něco novýho, něco svýho, a nezajímá ho to, co vyrobil někdo před ním. Je to sice prča to sledovat, ale žere to hromadu času.

Příští tejden má dorazit nějakej hlavoun z Ameriky. Měl jsem mu prezentovat práci svýho teamu, ale dneska jsem sebral kuráž a napsal Marcovi, že to nestíhám připravit, tak uvidíme. :-) What could possibly go wrong.

Jsme teďko dva dny slamění vdovcové, Dáda zalítla dom pořešit pár věcí (a na kosmetiku a ke kadeřnici, buhehe), takže k večeři je nabídka z palety Survival Cooking. Dnes těstovinový salát. Na zejtra to vidím na pizzu, protože brambory s tzatzikama by mi asi neprošly.

No a kdybyste chtěli vědět, jak vypadá robot co dává Heimlichův zákrok panu Sloníkovi, kterej blbnul a spolknul posilovací kroužek, tak to vypadá takhle:

V RAVce mi nějak zlobí detektor tlaku v pneu, dneska jsem kvůli tomu byl v pneuservisu ale tam potvrdili, že gumy jsou OK, tak na to kašlu. V listopadu bude beztak nový auto, bude vypadat asi nějak takhle:

(No to byl takovej insider joke, tohle je Lexus RC F Track edition.)

Víc se nám do dnešního večerního vydání už nevešlo, tak zatím čaute.

Helemese, todlenc jsem já!

Jeden takovej článek si tu odložím.

Mise Kolín

V rámci všeobecného vzdělávání v mojí pracovní pozici vyzval mě Marc, abych se k němu připojil na workshop o budoucnosti nově akvírované národní distribuční společnosti Toyota Austria. Vyrazili jsme do Kolína... nad Rýnem, do pobočky Toyota Germany GmbH.

Cesta v poho, dvě hodinky i se snídaňosvačinou na odpočívadle u Cách. Workshop hmmmm nerozumím ničemu, ale dělám si poznámky. Tepovka chvílema … tady jsem blbec napsal znamínko je menší, což blog interpretoval jako nějaký příkaz a smazal mi zbytek textu. Už na to kašlu, už to nepíšu.

Aktualizace: oblast HR lepší, není tak odporná (ha ha přeplek), takže se už maličko chytám díky Andreiově pětiměsíčnímu trpělivému vysvětlování.

Itadakimasu: K jídlu v německém závkuchu nabízeli čočku (tu jsem přehlíd, jaká škoda), insectburger to je novinka a staré dobré veggie lasagne s houbama, který jsem si nakonec vybral.

Moje poznámky dosud:

Němci jsou systematičtí a akční.

Korporace umí zařídit složitý věci, ale často nezvládaj jednoduchou věc, která je jen trošku výjimka z korporátních standardů.

Controls jsou v překladu kontrolní mechanismy, aha, to jsem nevěděl.

Fun fact about Germany: no fun in Germany, get back to work.

Starosta, bývalý dragoun, ten už v životě něco zažil. Ale todle asi ještě né. Uvidíme, co se z toho vyvrbí.

Mise Legoland 2019

Něco pro ty babičky, aby se o nás nebály....

Protože Brnčovy narozeniny a protože jsme si Jahreskaret ještě vůbec neužili, vyrazili jsme do Alemánie do Legolandu.

Jasně, Lego sem, Lego tam, horská dráha, NinjaGo, Hero Factory, Dschungel X-Pedition (jako Indy Jones)..., ale nejlepší je tahle jednoduchá pirátská atrakce, kde polejváte nic netušící maminky a babičky ze zálohy vodou z vodních děl k tomu určených. Arrrrr, matey!

 Na Pirátech byla hezky vidět ta okamžitá změna v myšlení: To si tak mamka jede s dětičkama na lodičce, spokojená s vesmírem a trochu přehřátá ze slunce, a najednou dostane první dávku z děla. Drobný šok z ne zrovna teplé vody, pak kontrola oblečení, jestli to ještě pude zachránit, v rámci toho už dostala druhou salvu, takže ne, nepude to zachránit, už je celá zlitá durch. Následuje úsměv vod ucha k uchu a ukrutná vodní bitka, kde se zajatci neberou.

Ty nejlepší mamky a babičky si pak daj eště druhý kolo, než si vlezou do sušičky k tomu určené.

Ale že nám ti hoši od posledně vyrostli, brzo už přerostou i Darth Vadera.

Naše mamka dodá eště další hromadu fotek, tož si počkejte.
Aktualizace: dokonce cinema bude

Nyní zpět do Kolbenky k soustruhům, tvořit novou, lepší společnost, kuadrát, nejlépe složenou s Excelových tabulek a Powerpointích prézošek.