Víkend byl totálně ve znamení futrování se sladkým, k čemuž přispěly tři kila čokolády co jsme dovalili z Bru, také tvarohový dort od babičky Haničky, jablečný dort od tety Evičky a koláče z Tesca. A zmrzka. V neděli na letišti jsem si říkal, že teďka mám naslazeno tak asi... na týden dopředu. A řek jsem si, že to dám týden bez sladkostí, slazení čajů i kafí, prostě komplet. Výjimkou je ovoce a protlaky z ovoce bez přidanýho cukru. Brnčos, bo ten nevynechá žádnou výzvu, do toho jde se mnou.
Teďko běží nějaká dvaadvacátá hodina a šest dní a dvě hodiny ještě před náma. U mě zatím dobrý, ráno jsem si zaběh a pak se nafutroval houskou s máslem a vajíčkem, to je dobrá prevence. V práci piju jenom vodu protože hořkej čaj nebo hořký kafe sou fakt hnusný. Doma uvidíme.
Kdo to nedá, má do konce výzvy zakázaný sociální média, paření a čumění, prostě používání elektroniky pro zábavné účely. To je silná motivačka.
Štítky
sport
(97)
misebrusel
(96)
Cestuj sem a cestuj tam
(69)
děťy
(50)
mikrodobrodružství
(43)
Honí se mi hlavou
(35)
Jak se cítíte
(33)
microadventure
(32)
Míle
(25)
Itadakimasu
(21)
Generální krize
(20)
Muzak
(10)
gadgety
(9)
kolonoskopie
(7)
Survival cooking
(6)
misemadrid
(6)
Deník nezaměstnaného
(4)
Yoroshiku onegaishimas
(4)
Doprava a doleva
(3)
Mindfullness
(3)
Geocaching
(2)
TME is great
(2)
Karma
(1)
Mise Jestřábka
(1)
gymplaci
(1)
protože Kóvid
(1)
Žádné komentáře:
Okomentovat