Karma

Nevím, jak to napsat. Nějak jsem rozbil karmu, zdá se.
* Dneska nám vykradli zahradní domeček, Martínkovo nový kolo a sada letních kol na auto jsou v háji. Navíc panty na maděru a plot rozbitej. Obávám se, že pro zbytek si přídou příště, eště tam toho zbylo dost.
* V práci se hroutí mančaft, lidi odcházej, dneska jsem dostal další dvě výpovědi (jedna od externisty, to až tak nezabolí, ale druhá je od nejtalentovanějšího specialisty, co jsem v teamu měl). Tenhle měsíc celkem tři.
* To nejdůležitější už víte.


Na jedno nakopnutí kočky, navíc cizí, navíc tlustý, navíc šikanující tu naší chudinku, navíc jsem minul... trošku silná reakce vesmíru, ne?

Total immersion průšvih

Dneska ráno na bazéně jsem požádal plavacího Davida, aby mě natočil a umožnil mi tak zkontrolovat, jestli jsem se posunul v technice po radách plavčíka Petra. V nejlepším případě jsem si sliboval, že vznikne i hezké instruktážní video pro styl Total Immersion, jehož jsem dlouholetým vyznavačem.

Jak to dopadlo posuďte sami. Nejdřív se mi připletl do cesty pán, pracovně nazývaný pan Hroch, protože i když jsme byli ve dráze čtyři kraulisté, co mu na každém bazénu uplavali o půlku, nevzdal to, nevodešel a dál plaval hrdě s hlavou vztyčenou. Příklad hroší kůže hodný následování.

A mimochodem, dívčina, která se mihne v záběru, je jedna ze tria malých čarodějnic, závodních plavkyň starých asi jako náš Marťas, které chodívají poránu trénovat. Vždycky, když jsme s Davidem moc namachrovaní, objeví se tyhle holky na koštěti a ve špičatém plavacím klobouku a ukážou nám, jak se správně plave.

Budiž cinema.

Mikrodobrodružství Oškobrh

O Oškobrhu toho Wikipedie píše docela hodně. Co se tam ale nedozvíte je, že na vrchu Oškobrh je krásně měkká travička a nebe září miliónama hvězd. Ty bohužel vyfotit nejdou, tak jsem foťák obrátil aspoň proti sobě. 

 

Taky se běžně nedozvíte, že když si chcete uvařit na liháčku čaj, je to o průšvih, protože travička je suchá jako troud a vítr by oheň rád proháněl jako merunu po celém vršku. Tak jsem to radši típnul a šel jsem spát. Vítr se trochu naštval, že jsem ho připravil o legraci, a tak mě foukal do zad jak jen moh. Ve žďáráčku bylo ale teplo a dopadlo to dobře.

.

 

Tak zas někdy nahoře!

Brnčova pohádka na dobrou noc

já: "Bylo nebylo, na Zeleným vršku bydlel jeden..."
Brnča: "vlk!"
já: "... a ten se jmenoval... "
Brnča: "Pepa!"
já: "A tomu vlkovi se narodil syn. Vlk ho pojmenoval Messi, protože doufal, že malej vlk udělá kariéru jako profesionální fotbalista. Poslal ho do vlčí sportovní školky, pak do vlčí sportovní školy, pak na střední sportovní školu pro vlky a nakonec na vysokou vlčí sportovní školu. Ale tam mu synek Messi pěkně zvlčel, protože začal..."
Brnča: "... vyšívat ubrusy!"

:-DDD Dál jsme se pro smích nedostali.

Ultimativní vařič z plechovky od píva

Nevěřil jsem, dokud jsem to nevyzkoušel. Doporučuju.

Mikrodobrodružství Blaník

Minulou sobotu bylo hezky a já, oslamělý vdovec, si uchystal malé dobrodružství. Mikrodobrodružství.

K mikrodobrodružství potřebujete:
* Karibábu spacák, to je jasný.



* Novinku od Alpkit.com: membránový bivakovací pytel takzvaný Žďárák.

 

* Lihový vařič vařič domácí výroby (návod přidám v jiném postu) a nějaký to další vařeníčko.

 

* Spoustu odhodlání. A nějaký ty vrstvy. Vlna a peří, to je moje preference.

 

 

Vyrazil jsem z Vlašimi, posvačil u rybníčka a soumrak mě zastihl v lese asi na půl cesty na Blaník. Neohroženě s čelovkou jsem postupoval dál.

 

Některý výjevy byly fakt zajímavý, ale bylo třeba si uvědomit, že kromě tmy se jedná o běžnou procházku.

 

V budce těsně pod rozhlednou jsem plánoval strávit kus noci, ale už byla zabraná a nechtěl jsem to hrotit.

Nakonec jsem si ustlal ve výklenku rozhledny samotné. Okolo fučelo, ale mě bylo fajn.

Liháček hřál vodu na čaj a u toho příjemně voněl špiritusem.

Ráno bylo příjemné, i když koupelna nebyla zrovna vyhřátá. Blaničtí rytíři by měli zatopit, když vítaj hosty.

 

Protože nerad bych dopad jako jeden z nich:

Což by se například po požití nesprávné houby mohlo snadno stát. Naštěstí jsem měl dobrou instruktáž přímo pod nosem.

Cesta zpátky do Vlasimi k autu by byla bývala za denního světla snadná, až na některé triky Klubu Českých Turistů. Kudy, hoši, kudy?

A to je vše, přátelé.

Sportovníček týden 5

Ve stručnosti, týden pět byl aktivní až dost: třikrát plavba, dvakrát běhna a eště pěšovýlet.

K běhům více na mém profilu Google+.

Přátelé v krizi

Moji drazí přátelé a spolužáci Kopé a Péta jsou taktéž oběťmi krize středního věku vpravdě galaktických rozměrů. Posuďte sami shlédnutím tohoto hudebního videoklipu, jehož autorstvím se honosí.

 

Jasně, že jim úspěch na poli multimediální kultury přeji a jsem na ně neskonale hrd. A hlavně: Ať to sype, bros! :-)

Sportovníček únorový

Po dvoutýdenní pauze způsobené virózou a japanózou jsem byl zaplavat. Teda, nic moc, vám řeknu. Bylo to jak plavat v medu. Po obligátních 1.5km jsem byl úplně vyždímanej. Ale aby toho nebylo dost, ještě jsem se stavil u úpírů na transfuzce a ti mě dorazili. Nyní odpočívám v pokoji.