Ještě jsem přesvědčil Bláhu Bureše, aby jel se mnou, to abych byl aspoň předposlední. Vyrazili jsme v závodní náladě, takže už v Kolíně mi naměřili nejlepší čas, viz foto.
Povšimněte si, jak je kolínská MP diskrétní, jak vymazává milenky ze sedadla spolujezdce. Najs. Hezké foto, za litr, no nekupte to.
Do Chlístovic jsme tedy dorazili *včas*, buhehe, pak prezenčka, startovní číslo atd.
Opět doporučím laskavému publiku věnovat pozornost logu vlevo dole; získání finanční podpory pro Chlísta (na prase!) mě stálo hezkejch pár šedivejch vlasů, pruzení a ukecávání. Ale zpět k závodu.
Závod začal přesně na čas, byv odstartován projedším vlakem ze Zruče do Kutný Hory, na kterej jsme čekali, aby potom na přejezdu nesejmul nějakýho účastníka cyklistické části. Atmoška na startu byla uvolněná, jak to bývá jen na Chlístovi.
Plavání je moje tradičně nejsilnější disciplína, vylejzal jsem v prvním balíku a pokořil řadu zkušených borců v neoprenech.
Protože jsem neměl neoprén, nebylo co převlíkat a moh jsem rovnou hupsnout na svůj lehkej polozávodní stroj a vydat se stíhat ty blázny na časovkářských speciálech.
Sedmikilometrová běžecká část už byla jen ve znamení "neumřít a doběhnout", jak se ukázalo z výsledků, kolo jsem končil dvaadvacátej v kategorii a toto pořadí už jsem udržel i do cíle s celkovým časem 1:37:52. Minulej rok na stejné trati to bylo 1:41:01, předtím 1:42:51, takže trend je správnej.
A navíc, letos jsem přesedlal do oficiální kategorie středněvěkých krizáků (40+), kde jsem vlastně za MLADÍKA! :-)
A nakonec přišel kouzelník... kouzelník kulinářský, člen nohejbalového klubu Chlístovice a autor nejlepšího pečenýho čuníka na planetě. Čest jeho památce, sežrali jsme ho svorně, vítězi i poražení, účastníci i diváci. A to je vše. Zkoukněte fotky tadyk a tadyklenc a ještě tuhle od Burešojc.
P.S. Learning point: čočkovej salát pozřený v předvečer závodu nedává takovou raketovou energii, jak by jeden očekával vzhledem k těm zvukům. Běžec za mnou si dokonce neodpustil vtipnou poznámku "těsně vědle" při jednom z hlasitějších výstřelů.
Update: Rychlý pohled na výsledkovou listinu: Bláha zabojoval skvěle, třiatřicátej s 1:49:10. Jirka Pačanda na nejvíc nejstarším Favoritu, jakej jsem kdy viděl (stejný kolo jsem coby kluk zdědil po strejdovi Jirkovi z Vlašimi), obsadil 41. místo, vešel se do dvou hodin (1:59:19) a nechal za sebou dalších deset chlapíků. Last but not least, můj bazénový kolega Roman Procházka nám to nandal všem s celkovým časem 1:24:20. Holt kdo má natrénováno, tomu se zelení.
