MB D + 338, Sukces!

Často říkám, že v TPCA byl určitej poměr aktivit, kde nebylo jedinci možno uspěti vs. takovejch, kde se úspěch nakonec dostavil. První příklad typicky vyjednávání o rozpočtu nebo headcountu, druhej typicky vývoj aplikací a automatizace procesů (třeba Protěž ;-)).

V TME je tento poměr výraznější, řekněme ~nekonečno vs. ~0. A tak si člověk musí úspěch relativizovat. Například já dneska mám pocit naplnění a neskutečného štěstí, bo sem se mi povedlo asi na dvacátý pokus dobít kredit na kartě na jídlo!

Oslavil jsem to rýžovou tartaletkou.

Skládka odpadu se jmenuje TME_IS_Lotus_Notes_Development

V řízení provozu IT a uživatelské podpory je klíčová funkce dispečinku, tedy rozdělování práce na ty správný řešitelský skupiny. V TME je jich mraky a situace se stává ještě nepřehlednější díky outsourcingu největších aktivit (aplikační a infra podpora, podpora PC) dvěma velkým firmám.

Pak se stane, že uživatel zadá né úplně přehlednej požadavek ve stylu "kurva je to rozbitý". V TPCA by se prostě sebral dispečer a zavolal by "Fando, co to vlastně potřebuješ vopravit a vod koho?" a Fanda by vysvětlil a dispečer přiřadil nejvhodnějšího technika.

V TME je strategie dispečinku jinší. Asi proto, že každej je zavalenej svejma úkolama, Fandovi nezavolá nikdo. Každej, kdo ticket dostane do spárů, doň dopíše "To není naše" a hodí to někomu dalšímu, idálně někomu, koho nemá zrovna v lásce. Takhle to chvilku cestuje, až to dorazí do skupiny s názvem TME_IS_Lotus_Notes_Development, což jak většina pochopí je skupina pro podporu již neexistujícího poštovního systému. A protože systém neexistuje, ve skupině nejsou žádní lidé. A takové tickety tam pak hnijí na věčnosti. A já když zrovna nemám hromadu věcí na práci, občas se do té skládky juknu a volám "Fando, cos chtěl?"

Update: drtivá většina odpovědí je ve stylu "Už nic" nebo pregnatněji "Trhněte si, ajťácký paka".