Taky bych měl zavolat mamince :-)
Taky bych se chtěl projet na bajku.
Nebo zaběhnout do parku.
Místo toho píšu blog.
Helemese, to nahoře nemělo bejt jako verše, ale nějak to samo vypadlo. Tak příště možná v Jambickém pentametru?
No, co se stalo vod posledně, tj. vod stěhování? Moc věcí. Začla mě zas bolet hlava. Všim jsem si, že se to stalo poté, co jsem přestěhoval a zapnul radiobudík na nočním stolku. Budík jsem vypnul, hlava přestala bolet, juchů, aspoň do času.
První víkend s dětma v Belgii. No, vlastně s dítětem, protože Marťasovi se zastesklo po domovině, tak jsme ho v sobotu ráno hodili do Charleroi a pá pá, Lála, v neděli se nám vrať. S Brnčosem jsme pak vyrazili do Autoworldu. Super, ale to mě ještě bolela ta hlava, tak jsem byl úplně mimo.
A měli jsme hlad, pročež jsme ukončili prohlídku a dveřma s nicneříkajícím nápisem "Du wen" jsme vyrazili ven, směrem na Jourdan Place, na vyhlášené hranoly.
Dali jsme si třikrát velký, což jsme neměli dělat, stačily by bejvaly jen jedny.
V neděli, to už s vypnutým budíkem, tedy vypnutým bolehlavem, vyrazili jsme do Bredene k móóóři. Úplná dovolená, tyjo! Tak mě to uchvátilo, že jsem nestih ani nic vyfotit.
Pak v pondělí, na výročí svatby, jsme šli na véču k Indům v sousedství. Mňamózní a hromada, doporučuju všem, co zavítají k nám do Tervu :-).
Kluci tu v Belgii docela dost hrajou tenis. Máme takovou rutinku, že si mě rodinka vyzvedne navečír v práci, jdeme na firemní kurty, bušíme tak hoďku - a půl - a pak valíme dom.
Taky jsme byli na prima cyklovýletě, celých 15 km :-); Dádu bolel zadek ještě dva dny, bo není ani zvyklá, ani polstrovaná.
Jinak dokud nebyla škola, chlapáci chodili s mamkou do města řešit různý věci (a na zmrzku); pěkná prochajda parkem to je. Ovšem od včerejška maj utrum, bo včera byl ve škole New Families day (takový orientační intro) a ode dneška borci už zařezávaj na plnej úvazek. Moc jim s Dádou držíme palce. Marťas vypadal na New Families Dayi v poho, obložen trojicí slečen co k němu nepokrytě vzhlížely, zato Brnčoska byl maličko vytrslej, přece jen nerozumí úplně všemu a ... Brnčos je vytrslej i když rozumí, je to jeho výchozí nastavení. Dáda mi psala, že ho dneska ráno doprovázela a měla pocit, jako by ho vedla do první třídy. Ale věřím, že to nepotrvá ani tejden a bude v cajku.
Navečer vyrazíme směr Legoland, zaprvé proto, že B. má ty narozky a zadruhé proto, že máme ty roční průkazky co brzo končej. Přespíme někde na půl cestě a zejtra bysme už měli být ve víru kolotočů a jinejch Legoblbin. Těším se, že si zlepším skóre v Templu a la Indy Jones, kde se střílí lejzrama po pavoukách, případně pořádne proleju vodou nicnetušící maminky doprovázející ratolesti na Pirátskou loď. Naopak na Hero Factory to moc nevidím, už posledně jsem tam málem poslal oběd. Lego NinjaGo, lítání hlavou dolů asi tak ve třiceti ... ehm, v deseti metrech nad zemí, je v obtížnosti někde na půl cestě, tož účast zvážím podle front a aktuálního stavu žaludku.
A tím to vlastně končí. Jestli jste doufali, že se Barka napravila, že učiteli leželo v žaludku i ve svědomí ukradené prase, že důstojný pán našel důstojnost, že si Dejvice odhlasovali změnu názvu na Hamonín, tož... to jste si měli raději přečíst nějakou pohádku a neposlouchat tyto pravdivé příhody.
A ještě hudba pro dnešní den, opět na punkovou notu. Nijak nesouvisí s ničím, jen mi to hraje vod rána v hlavě.
