Prodloužený víkend byl tak krátký...

Pátek se naše maminka Dáda rozhodla oslavit prací a uklízet. Nám dala jedinej úkol: zmizte mi z očí. Čapli jsme kola a vyrazili do Quicku na hambáč. Do Quicku ve Waterloo, nějakejch bratru 25 kiláčků lesem. Waterloo, to je tam, jak admirál Nelson se svojí flotilou na hlavu porazil toho suchozemskýho červa Napoleona, poněvadž ten netušil, jak strašlivý záplavy v Belgii můžou bejt, když se do toho počasí fakt opře.

I do nás se déšť střídavě opíral, ale dycky jsme zas uschli. Quick měl otevřenej pouze drive-through, museli jsme se proto stát autíčky, což byla legrace, i ostatní kolegové řidiči se smáli. Když při čekání lilo, choulili jsme se střídavě pod stříškou, střídavě pod stromem, viz foto, a pletli se autům, který se choulit nepotřebovaly. Ale burgr stál za to.

 Na spodním snímku vidíte dva chovance blízkého ústavu se statným ošetřovatelem.

 Tož to byl pátek.
V sobotu, esli si dobře pamatuju, taky lilo, takže ideální čas na další z katalogu "24 nejblátivějších procházek v Belgii". Hezká byla, a čas pro Brnčose vytáhnout nový poncho, co jsem mu koupil v armyshopu a pak jsem ho nosil asi dva měsíce sám.

Na tomto snímku mě zaujal veršovaný nápis Zeer glad oppervlak bij neerslag, který jsem si pracovně přeložil jako Rád pod vlak ulehám, když je mlha veliká. Okamžitému neplánovanému ulehnutí napomáhal oslizlý dřevěný chodník o klouzavosti 9 slizometrů za sekundu.

 Tento snímek zase ukazuje nesmírnou obavu místních z cizáků vstupujících na jejich pozemky. Kromě plotu s ostatým drátem a kromě vodního příkopu, zcela jistě plného hladových krokodýlů, za příkopem ještě cedule s nápisem "soukromé království", kdybyste si jako nevšimli. Měl jsem sto chutí tam vlézt a něco s ní provést, leč nechtěl jsem si potrhat poncho. Ti belgičani jsou prostě blázni paka, Asterixi.

Tož, to byla sobota. V neděli ráno jsme si šli s Brnčosem zaběhnout a překvapivě už po bezmála deseti km nás to přestalo bavit, tak jsme zbytek došli. Brnčos od té doby fňučí, že ho bolej nožičky; potřebuje víc trénovat, naposled běhal v Jestřábce.

No a dneska zas do fachy. Nejdřív jsem se teda famfárově projel, tak božsky, že se mi teďko nechce nic dělat. A za chvíli stejnak bude oběd :-)