Mikrodobrodružství Blaník

Minulou sobotu bylo hezky a já, oslamělý vdovec, si uchystal malé dobrodružství. Mikrodobrodružství.

K mikrodobrodružství potřebujete:
* Karibábu spacák, to je jasný.



* Novinku od Alpkit.com: membránový bivakovací pytel takzvaný Žďárák.

 

* Lihový vařič vařič domácí výroby (návod přidám v jiném postu) a nějaký to další vařeníčko.

 

* Spoustu odhodlání. A nějaký ty vrstvy. Vlna a peří, to je moje preference.

 

 

Vyrazil jsem z Vlašimi, posvačil u rybníčka a soumrak mě zastihl v lese asi na půl cesty na Blaník. Neohroženě s čelovkou jsem postupoval dál.

 

Některý výjevy byly fakt zajímavý, ale bylo třeba si uvědomit, že kromě tmy se jedná o běžnou procházku.

 

V budce těsně pod rozhlednou jsem plánoval strávit kus noci, ale už byla zabraná a nechtěl jsem to hrotit.

Nakonec jsem si ustlal ve výklenku rozhledny samotné. Okolo fučelo, ale mě bylo fajn.

Liháček hřál vodu na čaj a u toho příjemně voněl špiritusem.

Ráno bylo příjemné, i když koupelna nebyla zrovna vyhřátá. Blaničtí rytíři by měli zatopit, když vítaj hosty.

 

Protože nerad bych dopad jako jeden z nich:

Což by se například po požití nesprávné houby mohlo snadno stát. Naštěstí jsem měl dobrou instruktáž přímo pod nosem.

Cesta zpátky do Vlasimi k autu by byla bývala za denního světla snadná, až na některé triky Klubu Českých Turistů. Kudy, hoši, kudy?

A to je vše, přátelé.