Snídaně šampionů

Tartaletka s rejžovým pudinkem a malé kapučíno. Skvělý způsob jak načít den.

Od mojí normální snídaně mě totiž vyrušila návštěva tervourenské policie, ale o tom až v jiném postu.

Páčeq.


Odesláno z mého chytrého telefonu Samsung Galaxy.

MB, D +65, Ráno v prádle

Já vím, je to lacinej trik přitáhnout pozornost sexy názvem postu a pak skutek utek.

Fakt je, že jsem dneska neměl velkou motivaci jet do práce brzy, naopak taška se špinavým prádlem měla velkou motivaci přetejkat, tak jsem jel do města do prádelny.

Prádelna byla super, poměrně přesně jako znáte z kapitalistických filmů: mladej černoch se sluchátkama, stará paní s takovou tou taškou na kolečkách a mamka černoška s miničernouškem co sotva chodil. Ten mi samozřejmě přišel hned pomoct nandavat věci do pračky, následně i do sušičky; skvěle jsme "pokecali". Po svolení mamky jsem mu dal jabko.

Zatímco se moje prádlo sušilo, pomoh jsem mamce složit její prostěradla.
Jestli něco člověka dočista zbaví jakéhokoliv byť jen náznaku xenofobie, je to veřejná prádelna. Koukněte.

The Tour

Hádejte, kudy se 6.7. pojede Tour de France?

Tervourenem. Vokolo našeho baráku, dá se říct.

Já budu v Rokytnici ;-).

Aktualizace: relokační agentka Christine říkala, že v ty dny nebude možný se ani hnout z baráku, jak bude všude nabito. Dokonce ani na kole :-D

Pondělky nedávám

Fňuk fňukity, vybírám si svojí čtvrthodinku:
1. Zase jsem empty suit, v práci vůbec netuším, která bije, mluví se o supply chainu, interní logistice, nastavování cen dílů, nastavování cen aut.... Ale už jsem pochopil, že i empty suit může být přidanou hodnotou: Lidi co tušej, která bije, aby byli spokojení a produktivní, bohužel nebo bohudík potřebujou jiný lidi, který jsou na ně hodný a příjemný, dávaj lidi z různejch funkcí dohromady, iniciujou řešení problémů a konfliktů, vypadaj dobře jak jen to po čtyřicítce jde a hezky voněj, jak jen to za peníze jde. :-)

2. Nízká tepovka znamená, že na každém meetinku kde zrovna neprezentuju, chrápu. Přemáhat to je strašný. V noci jsem sice spal, ale kvalita spánku byla pofidérní, protože novej i starej polštář jsou oba nahovno a taky viz 3.

3. Bolí sval na zádech, už asi tři neděle, je to otrava čímdálvíc. Sval je neustále v kontrakci, nejde to protahnout, nejde to promasírovat, nejde nic. Asi potřebuju pana Hejduka, aby mi prokřup a uvolnil nerv, kterej tomu svalu říká stáhni se. Zatím zkouším zkrut, ásanu z jógy. Ale teprv druhej den, tak nečekám žádný zázraky.

Třeba oběd něco zlepší.
Ale víkend byl relativně vzato boží, takže se těším moc až dneska zas vypadnu. Odpolko mám registraci na úřadě a pak pojedu dom a budu vše léčit lékořicí. Ne, Neckáři, voe, budu vše léčit slivovicí.

Na velký hajzly velkou štětku...

… ale takhle velkou?

To k té mojí štětce, standardní velikosti, pochopitelně z Ikey, dali i návod. Přeložím do češtiny. Stojí tam: 

obr 0. Pokud si nevíte s montáží štětky rady, zavolejte zákaznickou linku Ikea.

obr. 1. Štětku spojte s držadlem šroubováním ve směru hodinových ručiček.

obr. 2. Smontovanou štětku podržte levou rukou proti světlu, jestli má správný buquet. Porovnejte její buquet se standardem uvedeným v manuálu.

obr. 3. Pokud jste štětku zkurvili, hoďte jí do koše, kupte si v Ikea novou a pokračujte dle k ní přiloženého návodu. 

Postupoval jsem podle návodu a dílo se překvapivě podařilo. Mám štětku. Ale stále jsem v pokušení vrátit se do toho prvního obchodu a koupit tu chlapáckou, Ozzákovskou megaštětku, co nepotřebuje skládání ani návody.

Tervuren má nafrněný i bezďáky

Koukejte, co zbylo u Africkýho muzea po bezďácích. I ti jsou tady lehce posh.

Mise Brusel, D +63 Legovíkend

Vždycky si vzpomenu na pana ředitele Železného a jeho Dobré poledne a dobrou chuť, pokud právě obědváte. Já už jsem doobědval i dovečeřel a nyní již jen dopíjím poslední pivko, tož Na zdraví, pokud zároveň se mnou nasáváte.

Svodka událostí posledních dní: jak už jste zaznamenali, první výlet do Ikea byl ve středu. Krabice, masové koule s hranolama a marmeládou, všude lidí... uf zážitek. Čtvrtek se mi nějak vypařil, to byl svátek, takže poslední praní a balení před opuštěním BBF. Pátek: velký přesun, všechno jsem zkontroloval, zamknul a klíče hodil do trezoru. Teď už je to na mě. Další nakupování (stůl, koš, čistící a uklízecí věci). Odpolko dorazili najednou pan pojišťovák, pan Internet a hoší z Ikey. Myslel jsem, že tu sedačku co dovalej dovalej složenou, ale ouha. Myslel jsem, že jí teda složej ale ouha ouha. Takže přišli o tipa (hubenýho, jen deset eur), dostal ho pan Internet, mladej kluk ale snaživej, v lecčems mi píchnul. Pan pojišťovák byl... pojišťovák. Takovej starší srandovní strejda, řek mi co a jak, hlavně prej nenechávat šperky v ložnici a v koupelně, a taky se poroučel.

Z pátka na sobotu jsem spal v Tervu poprvé, na čerstvě složený posteli v pokoji s výhledem do zahrady. Pak jsem si ale uvědomil, že to bude pokoj jednoho z chlapců, tak jsem ráno postel rozebral (myslel jsem, že jen sundám čelo, ale ouha, musel jsem jít prakticky do šroubku), přesunul do naší hlavní ložnice a tam jí zas celou... znáte to.

Barák je situovanej podobně jako třeba u Fromů nebo Žilků a tedy hlavní ložnice je do ulice, kde je lampa, a ta svítí celou noc. Stačí, abych se na posteli jen trochu zvedl a šajnila mi do očí. Jak je ten mozek v noci zároveň otupělej a zároveň kreativní, namísto abych postel prostě pootočil, bral jsem její pozici jako danou a místo toho jsem na parapet vyskládal spoustu rolí toaleťáku, aby aspoň trochu stínily :-). Dneska mě to čeká zas, přemejšlím.

Sedačka byla ořech, protože to je zároveň dvousedačka a zároveň skládací postel a ještě je k tomu z jedné strany přibitá taková lenoška. Jako, v pohodě, ale ono to nebylo ani potažený, potahy byly extra a připevňujou se sucháčem. Tak to jsem se luxusně vyblbnul.

Protože mi ty krabice borci naházeli dovniř oknem, neváhal jsem ani prázdný kartony vracet stejnou cestou. Dole jsem je pak skrz garáž natahal do sklepní místnosti, dříve hair saloonu, nyní cardboard room. Ještě jsem si tu nějaký nechal, udělal jsem si z nich dráhu a proháním na ní mini-Mini Coopera, co mi přivez Brnčos z Anglie.

Dneska, neděle, to už byl jen lehký dokončení, úklid, trochu sportu. Jel jsem se projet na kole, krásnou cyklostezkou v lese a najednou jsem byl uprostřed města. Nemám na kole košík na pití, tak jsem si aspoň vzal nějaký prachy, ale všude byly hromady lidí, tak jsem to otočil a s jazykem na vestě dorazil skoro až dom, kde jsem konečně narazil na otevřenej obchod a dal si parádně do trumpety - jednoho Rádlera rovnou na ex a další dva kousky do bočních kapes u kraťasů. Já vím, na cyklistiku nicmoc, ale k pizze co zbyla od oběda se báječně hodily.