Dneska rosnička krásně ilustruje belgickou náturu: užít si těch pár minut slunce, i když se za rohem valí slejvák. Koukněte, jak má slastně přivřený voči a hned pod ní je nápis Dnešní pravděpodobnost srážek: 100%.
pátek 28. února 2020
Žába
Nevím, kde získáváte předpověď počasí vy, ale já jedině přes rosničku v telefonu. Myslím, že je to Počasí od Googlu. Dycky je tam jinej obrázek, něco jako na makovejch rohlíkách pro slepý děti.
Dneska rosnička krásně ilustruje belgickou náturu: užít si těch pár minut slunce, i když se za rohem valí slejvák. Koukněte, jak má slastně přivřený voči a hned pod ní je nápis Dnešní pravděpodobnost srážek: 100%.
Dneska rosnička krásně ilustruje belgickou náturu: užít si těch pár minut slunce, i když se za rohem valí slejvák. Koukněte, jak má slastně přivřený voči a hned pod ní je nápis Dnešní pravděpodobnost srážek: 100%.
čtvrtek 27. února 2020
Finové taky nepoužívaj "normální" názvy měsíců
Myslel jsem, že jen my Češi jsme divní, že používáme jiné názvy měsíců než zbytek světa. Ale před chvílí mi došel email z Finska s dlouhou historií (téma co se táhne už od června) a v tom mailu byla divná data odesílání. Protože jsem potřeboval vědět, kdy kdo komu co napsal, nezbylo mi než si naštudovat finské názvy měsíců na tomto webu. A když už jsem v tom byl, dám vám je taky, protože za každým měsícem se skrývá příběh:
What is the meaning of finnish months?
As you might know, kuu means month. So in the end of each month you simply put the word kuu.
However, each month has a meaning, which usually comes from history.
However, each month has a meaning, which usually comes from history.
January – Tammikuu
Tammi means oak, so Tammikuu literally means “month of oak”. Tammi can also mean core, or center of something. So a logical explanation for tammikuu is the core of the winter. January is usually the coldest and darkest month in Finland.
Tammi can also mean axis, and it can also be called the month of axis (New Year).
Tammi can also mean axis, and it can also be called the month of axis (New Year).
February – Helmikuu
Helmi means pearl. A popular meaning for pearls in February is the icy pearls that shine in the sun. In February Finland starts to get over the coldest season, and sun starts to shine a bit again.
March – Maaliskuu
Maa means ground. March in Finland is the month where usually snow starts to melt little by little. You can even see some bare ground in southern parts of the country.
April – Huhtikuu
Huhta can mean cleared woods. In the history of Finland, April was the wood burning month. Wood was buerned to clear space for new fields.
May – Toukokuu
Touko means seed. May is usually the planting time, hence the name toukokuu.
June – Kesäkuu
Kesä means summer. June is the first official summer month in Finland.
July – Heinäkuu
Heinä means hay. July is the first month when hay is cut in Finland and brought in.
August – Elokuu
Elo, or elämä means life. Elo can also be translated to the word crop, and this is first harvest month.
September – Syyskuu
Syys or syksy means fall. This is another logical, seasonal name for a month. In September, fall begins.
October – Lokakuu
Loka means mud. It can start to rain a lot in October, and that creates quite a lot of mud. Although October in Finland can be gray and rainy, usually the fall colors are spectacular.
November – Marraskuu
Marras is an ancient word for death. To be honest, November can be the most dreaful month in Finland, that is why many Finns choose to travel during this month. November is dark and rainy in most parts of Finland, no snow yet.
December – Joulukuu
Joulu means Christmas, which makes this name pretty logical.
středa 26. února 2020
Kontrolní hlášení
Jsem nějakej rozbitej. Včera jsem běžel z práce domů, hezky na pohodičku, žádný přehánění ani závodění, parádně jsem si to užil. Ale asi jsem se důkladně nezahřál (vlastně vůbec) a ani neprotáh po doběhu, takže když jsme za asi hoďku šli do Kefíru (poněvadž maj akci na zmrzku 1+1 zdarma),
chytla mě křeč do stehna a vod tý doby to bolí jak dva čerti. Dneska ráno je to lepší, už jen jak jeden čert. Je to navíc k bolavýmu ramenu (0 celá a 75 setin čerta a klesá), co jsem si odnes ze sobotního špiónskýho výcviku, mám takový kombo, abych nemoh dělat už vůbec nic.
Na druhou stranu hlava nebolí, juchů! Dlabu prášky na tlak každej den, celejch 40mg, a jen počítám, že mi asi dojdou dřív, než se dostanu domů k MUDr. Kulhánkovi. Uvidíme.
Na Dádu vlez taky nějakej moribundus. Říkal jsem jí, že koronaviry jsou široká rodina a způsobujou i banální rýmičky a tedy se může chlubit svým známým a pak se smát... celou cestu do karantény. Jenže jí bylo blbě a nepřišlo jí to až tak ftipný. Ale Dáda je drsná žena, ona se z toho, s pomocí Boží, ona se z toho vylíže. I bez pomoci Boží, chtěl říci učitel, ale pro všechno, neřekl. Farář se v dálce zmenšoval a Kubát s učitelem se za ním mlčky dívali. Od Prahy foukal studený vítr, nad krajem visela špinavá peřina plná sněhu.
Což nás oslím můstkem přivádí k předpovědi počasí. Je nějaká zacyklená, každej den ukazuje jen další déšť, kam až hydrometeorologické oko dohlédne. Myslím, že stavy podzemních vod v Belgii se už neměří, protože podzemní vody už prosákly nad zem. Ale dneska je výjimka, k dešti se přidal i sníh a tvoří hezkou, skoro vánočkovou atmosféru. Teda tvořil, těch 10 minut než roztál.
Koukám na počítadlo, včera to bylo za 400 rovných, ale asi bych měl uvažovat optimisticky a cílové datum přenastavit z 31.3.2021 na 30.6.2021, protože si úplně nedovedu představit, jak by kluci dotahovali ty tři měsíce školy co by jim chyběly. Takže místo 400 to bude spíš blíž k 500.
chytla mě křeč do stehna a vod tý doby to bolí jak dva čerti. Dneska ráno je to lepší, už jen jak jeden čert. Je to navíc k bolavýmu ramenu (0 celá a 75 setin čerta a klesá), co jsem si odnes ze sobotního špiónskýho výcviku, mám takový kombo, abych nemoh dělat už vůbec nic.
Na druhou stranu hlava nebolí, juchů! Dlabu prášky na tlak každej den, celejch 40mg, a jen počítám, že mi asi dojdou dřív, než se dostanu domů k MUDr. Kulhánkovi. Uvidíme.
Na Dádu vlez taky nějakej moribundus. Říkal jsem jí, že koronaviry jsou široká rodina a způsobujou i banální rýmičky a tedy se může chlubit svým známým a pak se smát... celou cestu do karantény. Jenže jí bylo blbě a nepřišlo jí to až tak ftipný. Ale Dáda je drsná žena, ona se z toho, s pomocí Boží, ona se z toho vylíže. I bez pomoci Boží, chtěl říci učitel, ale pro všechno, neřekl. Farář se v dálce zmenšoval a Kubát s učitelem se za ním mlčky dívali. Od Prahy foukal studený vítr, nad krajem visela špinavá peřina plná sněhu.
Což nás oslím můstkem přivádí k předpovědi počasí. Je nějaká zacyklená, každej den ukazuje jen další déšť, kam až hydrometeorologické oko dohlédne. Myslím, že stavy podzemních vod v Belgii se už neměří, protože podzemní vody už prosákly nad zem. Ale dneska je výjimka, k dešti se přidal i sníh a tvoří hezkou, skoro vánočkovou atmosféru. Teda tvořil, těch 10 minut než roztál.
Koukám na počítadlo, včera to bylo za 400 rovných, ale asi bych měl uvažovat optimisticky a cílové datum přenastavit z 31.3.2021 na 30.6.2021, protože si úplně nedovedu představit, jak by kluci dotahovali ty tři měsíce školy co by jim chyběly. Takže místo 400 to bude spíš blíž k 500.
úterý 25. února 2020
Úterní paranoia
Přišel k nám do kanclu novej kontraktor.
Jmenuje se Mohamed. Má snědou pleť a plnovous.
Dělá v mezinárodní konzultantský firmě, asi hodně cestuje.
Zjevně mu dneska není dobře, něco na něj leze.
Podali jsme si ruku.
Poraďte, je lepší vybuchnout nebo umřít na Covid?
Jmenuje se Mohamed. Má snědou pleť a plnovous.
Dělá v mezinárodní konzultantský firmě, asi hodně cestuje.
Zjevně mu dneska není dobře, něco na něj leze.
Podali jsme si ruku.
Poraďte, je lepší vybuchnout nebo umřít na Covid?
Sobotní výcvik agentů
Od Ježicha jsme dostali se synáčkama tři kupóny na hru na špiony, tak jsme se v sobotu vydali.
Začátek byl legrační, protože nám instruktor řek, že nás výtah sveze do -10 patra pod zem, tak jsme vlezli do výtahu, on se skutečně klepal jako by někam jel, ale pak se jen otevřely dveře na druhou stranu a Marťas si hned všim, že jsme na stejném patře.
Převlíkli jsme se do overalů a všechno nechali v šatně dle instrukcí, hlavně telefony (by se turecky hodily, ale pravidla jsou pravidla).
V první stejdži jsme každej nafasovali dva symboly a měli jsme je najít v bludišti. U každého symbolu bylo jedno písmeno. Písmena jsme následně zapsali do kompu na konci a on nás pustil dál. Pro mě bylo už tak dost těžký pamatovat si ty symboly, ale naštěstí měly význam (atom a družice). Písmena už jsem nedal, ale moji bystří synci si je pamatovali za mě.
Další oblast byla víc fyzická. Octli jsme se na takovém rozlehlejším dětském hřišti se spoustou prolejzaček a museli jsme je prolejzat, hledat čtečky a přikládat k nim naše herní chipy. Nejdřív jsme ani nevěděli, co všechno je čtečka. Taky byly dost schovaný. Další komplikace byla, že jsme se museli držet neustále pohromadě, protože nám čtečky dávaly body jen když jsme si pípli naše chipy hned po sobě, asi ve 4sekundovém rozmezí.
Třetí oblast byla docela na bednu, byla to v podstatě sada her na postřeh, paměť, logiku. Nějak jsme se tím probili, hlavně díky Marťasovi.
Čtvrtá část nás zavedla na takový vyšší překážky, instruktorky nám nandaly celotělové sedáky a my jsme lezli takovou docela triviální opičí dráhu. Na každém sloupu byl panel a na tom se rozsvěcely symboly, které bylo potřeba si pamatovat v daném pořadí. Naštěstí symboly byly existující věci, takže klíče-big ben-kolo-foťák-socha svobody-kosmonaut-eifelovka-socha Ježíše v Riu. Nabouchali jsme to do kompu a dostali se na finálku, kde jsme měli uhodnout slovo podle indicií, přesně jako v Pevnosti Boyard. Tohle jsem nikdy nedával a ani tentokrát se nepovedlo, takže jsme přišli o většinu bodů, nechali si vyfotit zkyslé obličeje a šli to zajíst waflí.
Leč máme plán, příště to tam dobydem! Až se mi zahojí bolavý rameno z druhé oblasti.
Začátek byl legrační, protože nám instruktor řek, že nás výtah sveze do -10 patra pod zem, tak jsme vlezli do výtahu, on se skutečně klepal jako by někam jel, ale pak se jen otevřely dveře na druhou stranu a Marťas si hned všim, že jsme na stejném patře.
Převlíkli jsme se do overalů a všechno nechali v šatně dle instrukcí, hlavně telefony (by se turecky hodily, ale pravidla jsou pravidla).
V první stejdži jsme každej nafasovali dva symboly a měli jsme je najít v bludišti. U každého symbolu bylo jedno písmeno. Písmena jsme následně zapsali do kompu na konci a on nás pustil dál. Pro mě bylo už tak dost těžký pamatovat si ty symboly, ale naštěstí měly význam (atom a družice). Písmena už jsem nedal, ale moji bystří synci si je pamatovali za mě.
Další oblast byla víc fyzická. Octli jsme se na takovém rozlehlejším dětském hřišti se spoustou prolejzaček a museli jsme je prolejzat, hledat čtečky a přikládat k nim naše herní chipy. Nejdřív jsme ani nevěděli, co všechno je čtečka. Taky byly dost schovaný. Další komplikace byla, že jsme se museli držet neustále pohromadě, protože nám čtečky dávaly body jen když jsme si pípli naše chipy hned po sobě, asi ve 4sekundovém rozmezí.
Třetí oblast byla docela na bednu, byla to v podstatě sada her na postřeh, paměť, logiku. Nějak jsme se tím probili, hlavně díky Marťasovi.
Čtvrtá část nás zavedla na takový vyšší překážky, instruktorky nám nandaly celotělové sedáky a my jsme lezli takovou docela triviální opičí dráhu. Na každém sloupu byl panel a na tom se rozsvěcely symboly, které bylo potřeba si pamatovat v daném pořadí. Naštěstí symboly byly existující věci, takže klíče-big ben-kolo-foťák-socha svobody-kosmonaut-eifelovka-socha Ježíše v Riu. Nabouchali jsme to do kompu a dostali se na finálku, kde jsme měli uhodnout slovo podle indicií, přesně jako v Pevnosti Boyard. Tohle jsem nikdy nedával a ani tentokrát se nepovedlo, takže jsme přišli o většinu bodů, nechali si vyfotit zkyslé obličeje a šli to zajíst waflí.
Leč máme plán, příště to tam dobydem! Až se mi zahojí bolavý rameno z druhé oblasti.
pondělí 24. února 2020
úterý 18. února 2020
Povýšení
No, ne úplně povýšení, něco lepšího: už po 321 dnech v Toyota Motor Europe mi přidělili skříňku!
To je dobrá zpráva, protože už nemusím každý den dojet na kole ke clubhousu, tam se osprchovat, převlíct a v hezkejch hadrech zase na kole do přístřešku a následně pěšo do práce, ať si je déšť, ať si je mráz. Z tohoto pohledu zlepšení.
Na druhou stranu v clubhousu jsem měl šatnu i sprchu sám pro sebe. Výjimečně, když jsem dorazil pozdějc, třeba na osmou, už tam byl i Yves, tak jsme dva lidi měli dvě sprchy, což stále lze považovat za adekvátní poměr.
V nových podmínkách je maličká šatnička asi jako naše kuchyně a v ní je takovejch sto půlskříněk (půl ve srovnání s TPCA standardem). A taktéž dvě sprchy.
Je problém se narvat do skříňky, je problém vyčkat frontu na sprchu a kolikrát je problém se i převlíct.
Jsem šťastnej za to, že je stále nač si stěžovat. :-D
To je dobrá zpráva, protože už nemusím každý den dojet na kole ke clubhousu, tam se osprchovat, převlíct a v hezkejch hadrech zase na kole do přístřešku a následně pěšo do práce, ať si je déšť, ať si je mráz. Z tohoto pohledu zlepšení.
Na druhou stranu v clubhousu jsem měl šatnu i sprchu sám pro sebe. Výjimečně, když jsem dorazil pozdějc, třeba na osmou, už tam byl i Yves, tak jsme dva lidi měli dvě sprchy, což stále lze považovat za adekvátní poměr.
V nových podmínkách je maličká šatnička asi jako naše kuchyně a v ní je takovejch sto půlskříněk (půl ve srovnání s TPCA standardem). A taktéž dvě sprchy.
Je problém se narvat do skříňky, je problém vyčkat frontu na sprchu a kolikrát je problém se i převlíct.
Jsem šťastnej za to, že je stále nač si stěžovat. :-D
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)