Mise Brusel, D -2

Z deníku vojína.

Dnešní průzkomně-logistická mise začala ostrým budíčkem v 0400 (ou-fór-handrid) hodin. Kapitán Dáda mě doprovodila inkognito neoznačeným vozidlem na vojenské letiště. Odtud jsem vzlétl turbovrtulovým strojem ATR 72, kterému se v našem vojenském slangu říká "stará pixla, co nikdy nedoletí do cíle" a který slouží již 95 let naší bojové peruti. Dnes byl maskován insigniemi ČSA pro zmatení nepřítele.

Kvůli radarům jsme leteli nízko. 

Viditelnost byla dobrá.

Po asi dvouhodinovém letu, při kterém jsem se občerstvil dehydrogenovanou vojenskou stravou, zbylou ještě z okupace Japonska ve druhé válce,

zavelel kapitán letadla k výskoku. Podle mapy a orientačních bodů jsme byli již daleko za frontovou linií.

Po dopadu jsem sehnal svojí výzbroj a výstroj a našel svojí spojku, plešatého týpka v autě maskovaném jako taxi, přesně podle instrukcí rozvědky. Nechtěl jsem vědět, jak se jmenuje, a ani on nechtěl vědět, jak se jmenuju já. Když vás nepřátelé mučí, neprozradíte to co nevíte, že? Ale i tak jsem spojce příliš nevěřil a proto jsem se nechal dovézt k prvnímu konspiračnímu bytu, tam pomocí indicií rozlouskl bezpečnostní schránku, 

z ní jsem vybral klíče a přesunul jsem se do druhého konspiračního bytu, kde mám rozkaz setrvat a čekat na další instrukce. Je možné, že to nějaký čas potrvá a proto je potřeba postarat se především o základní proviant. V přestrojení za domorodce jsem navštívil zdejší Armu a dovybavil se vším, co už letadlo neuneslo.

Kvůli bojové pohotovosti jsem zatím neroztopil polní kuchyni, zůstávám jen u instantní vojenské stravy. Ke zostření smyslů luštím primitivní hlavolam, který mi před misí předal des. David od ženistů.

Povedlo se mi rozlousknout kombinaci už po pár hodinách, kvůli utajení si však postup zatím ponechám pro sebe. Hlavolam obsahuje nezbytné rezervní finanční zdroje v lokální měně.

Teď je 1200 hodin, z mise se hlásí vojín Mladík.