V čem už tak otevření nejsou jsou majetky, konkrétně pozemky. Skoro všechno je někým vlastněný. Jdu si a říkám si hele hezkej parčík, tam by se zevlovalo. A prd ho, je to něčí a tomu se zrovna nechce vás tam nechat hrát si.
Někdy si to radši oplotí, i když je to prostě jenom houští.
Ale co je vrchol, když na ty plochy nepustí ani postižený psy, konkrétně takový, co přišli ve válce o nohu nebo o hlavu.
Bojovali sakra i za tebe, ty parchante!
Výše uvedené fotky jsou z průzkumu provedeného v D -2 odpoledne nejprve směrem na jih (1 km, shopping mall, jen hadry a parfémy a zas hadry) a pak naopak směrem na sever (1 km, juchů hypermarket). Z průzkumné výpravy se stal kořistnický nájezd, přinesl jsem mimo jiné bačkůrky. I když mi z nich nejpomalejší pokladní na celém světě sundala ten bezpečnostní chip, zůstaly spojené ocelovým lankem a byla docela výzva dostat je od sebe a nemuset po bytě chodit jako americký trestanec jen krok-sun-hop.
Žádné komentáře:
Okomentovat