sobota 5. října 2019

Od víkendu k víkendu

Blbej Fejsbuk, bere mi všechny myšlenky, zážitky, a na blog už se nedostává. Třeba bageta s herynkem nakládaným nakyselo, to bych tady rozmáz přes půl strany. Dobrej byl, když je hlad a v kavárně je to poslední kus jídla.

Teď je sobota ráno, brrrrzo ráno, takže mám myšlenky roztříštěné. Začíná tu bejt chladno sychravo, takže z období zmrzlin (už máme doma pana Mrožáka) se pomalu začínáme přepínat do období čajíčků, svařáčků a jabkovejch kompotů. Období skořice prostě.

Já furt lohním třezalku, má se pít dvakrát denně ale já to stíhám jen jednou. I tak je mi famfárově, nevzpomínám si, kdy mi bylo naposled blbě (ale jo, nějakej tejden a kousek to bude). Mám spády zrušit domluvenou konzultaci na kardiologii, ale to ze mě mluví zbabělost.

Do práce jsem jel dvakrát na kole tam i zpět, což je úžasné dobrodružství a logistická noční můra. Nemaje skříňky, vše vozím na chrbátě. Sprcha je v clubhouse kousek od admin budovy, takže když prší, stejně zmoknu. Ale moc si to užívám. Vrátil jsem na kolo blatníky. Ani po hodině ladění jsem je nedostal do správný pozice, buď škrábou vo pneu, nebo se pletou brzdám... voni asi nebudou ten správnej rozměr. Tak jsem objednal nový (děkuji tímto babičce a dědečkovi za dar k narozkám) a těším se, že zas budu dělat parádu.

Minulou neděli jsem měl běžet proti rakovině, ale rakovina se nějak lekla a nedostavila se, pročež běh nejdřív zrušili a poté odložili na další neděli, tj. na zejtra. Vidím to optimisticky, že tam zajedu na kole, vyzvednu si číslo, zaběhnu si 6km na pohodu a zas přijedu domů. Dáda říkala, že tam zkysnu na půl dne, tak uvidíme. Tak mi držte palec, ať do té rakoviny nenarazím, alébrž se jí kličkou vyhnu.


Pomalu ale jistě čtu Minfullness knihu. Teď mi kniha dala za úkol celej tejden jednu činnost, kterou normálně dělám úplně automaticky, dělat s plným uvědoměním a soustředěním. V nabídce byly různý pecky jako vynášení koše, nakonec jsem si vybral pití čaje, ale ještě to zvážím, protože čaj piju mj. v práci a tam na nějaké soustředění není čas, tam se muší makat :-). Když o tom tak přemejšlím, mytí a uklízení nádobí by bylo lepší kandidát.

Dneska Marťas jde na závody v přeslesním běhu, tak mu jdeme držet palec a zároveň tam trochu zadobrovolničit, tak se mějte famfárově, já se jdu oblíct.

Žádné komentáře:

Okomentovat