Včera tradiční středeční ranní plavání. Vstávat v pět a vyrážet do noci a sněhu se nechtělo strašlivě. Musel jsem použít fintu schovávanou pro největší krize: říkat si, že kdybych byl nemocnej a nemoh, jak moc by se mi chtělo jít. Trochu to pomohlo.
Jak se říká, když se nechce, tak je to pak dobrý. No, ani to se nepotvrdilo, protože voda v bazénu byla hrozně teplá, takže výkon nic moc.
Nepočítal jsem to, ale odhaduju 1.5km za 30 minut.
Štítky
sport
(97)
misebrusel
(96)
Cestuj sem a cestuj tam
(69)
děťy
(50)
mikrodobrodružství
(43)
Honí se mi hlavou
(35)
Jak se cítíte
(33)
microadventure
(32)
Míle
(25)
Itadakimasu
(21)
Generální krize
(20)
Muzak
(10)
gadgety
(9)
kolonoskopie
(7)
Survival cooking
(6)
misemadrid
(6)
Deník nezaměstnaného
(4)
Yoroshiku onegaishimas
(4)
Doprava a doleva
(3)
Mindfullness
(3)
Geocaching
(2)
TME is great
(2)
Karma
(1)
Mise Jestřábka
(1)
gymplaci
(1)
protože Kóvid
(1)
Žádné komentáře:
Okomentovat