I my s Dádou jsme zakoupili takového jednostopého drakouše a musím říct, že je to dělo jako svině.
Doufám, že to Dádě na něm bude slušet. Mě to na něm sluší moc, pokud mohu soudit. Zatím jsem na něm nalítal cca 50 km (co byste čekali za dva dny) a velká spokojenost. Cíl je před stěhováním nalítat takových 300 a dát ho do servisu na garančku, aby doladili drobnosti jako třeba brzdy, zkrátka věci, který si musej sednout.
Pročež jsem se rozhod, že na sobotní Gordelroute 100km pojedu na něm. Bylo to těžký uvažování, protože to je hodně asfaltová trať a můj starý trekingový stroj by byl býval vhodnější, ale obětuju se :-).
Mimochodem, obchod, kde jsem to kolo koupil, mi doporučil kolega Jakub, Polák z Accounting and Finance, prima kluk. Včera mi psal, jestli nepudem v sobotu zabajkovat, tak píšu zpět že je vítán na Gordelroute a on že to ať si strčím za klobouk, že myslel tak dvacet kiláčků :-).
Úkol na odpoledne: stavit se koupit extra duši, na 29tipalcové kolo žádnou nemám. A čirý brejle, skrz tmavý v lese nevidím a bez nich mám plný oči hmyzáků. Pro ty se stavím v Dekáči, maj je tam za pár šupů.
A co je jináč novýho? Dneska je vedro. Vedro jak cyp. Prej historickej rekord vůbec, hm, tak uvidíme. Pročež jsem včera nechal auto v práci a dneska do práce běžel. Bylo sedm ráno, asi 25 stupňů, dal bych tomu jen malýho smajlíka. Když jsem doběh, zalez jsem do clubhouse a dal si asi 10 min studenou sprchu. I tak tělo ještě dalších půl hodiny perspirovalo, nemoh jsem to zastavit, měl jsem košili úplně na ždímání, tak jsem se schovával kde to šlo, než jsem se přestal potit a trochu oschnul. Nyní po weekly meetinku s Andreiem a Muratem zapékám se v kantýně a snídám snídani sportovců: rejžovou tartaletku a Café Olé!, asi původem ze Španělska.
Tož se mějte.
Žádné komentáře:
Okomentovat