Hory ctvrtek

Ve čtvrtek jsme se přidali ke Kulíčkům a vyrazili s nimi směr Vrchlabí - Trutnov - Mladé Buky - Žacléř, abychom navštívili pevnost / bunkr Stachlberg. Je to součást soustavy pevností a bunkrů (ŘOPíků) chránících hranice Československé republiky, co všichni litujou, že nebyly nikdy použity, protože by byla vrcholná prča. Takto nám aspoň zůstaly ve výborném stavu k exkurzím a věčnému zbytečnému uvažování coby kdyby, nad kterým si leckdo rád masíruje národní hrdost.

Hnedle vedle je rozhledna s poetickým názvem Eliška, asi podle paní profesorky Sémové. Tak jsme na ní taky vylezli.

Následovala ne už tak veselá exkurze do vrchlabského špitálu, bo Brnčose už tejden bolí ruka a už to přestávala bejt sranda. Pan doktor Andrej byl moc milej, zodpovědně Brnčovi ruku prozkoumal, nechal zrentgenovat, nicméně příčinu se nám odhalit nepodařilo. Aspoň se nám ulevilo, že jsme nezanedbali něco zásadního. Ale ruka furt bolí. :-(

Nakonec dne úžasná noční keška s Fromovejma, strejda Martin vždycky vymyslí nějakou super. Tahle se jmenuje Útěkem to nekončí a má spletitej příběh, kterej si nepamatuju. A taky má fůru technických vychytávek. Protože jsme nenašli všechny postupné stages, ne kvůli našemu fušerství ale rozhodně kvůli probíhající těžbě dřeva, museli jsme tu poslední maličko hacknout, což náš zážitek jen posílilo. Dávám všech pět palců nahoru.

Aktualizace: koukám, že autor kešky dělá moc zajímavý videa z jiných keší, tož kókéjte