Irské názvy, čtvrtek a pátek

Někdy mi připadá, že jsme v Anglii. Hlavně řízení auta a tak. Ale pak si uvědomím jednu důležitou odlišnost a to jsou místní jména.

V Anglii dávaj většinou nějakej smysl, jakože Green Valley nebo Bald Mountain. Tady v Irsku místní jména měst a vesnic, hor či řek nedávaj žádnej smysl, a o to jsou zábavnější. Hodně jmen v oblasti, kde jsme do dneška bydleli, začínalo na Kill. Věděl jsem snadno, že jedeme do Killarney (kill Árný, jakože zabij Arnolda), protože tam byl národní park. Věděl jsem, že pojedeme do Killorglin (kill ogre, zabij zlobra), protože tam je sámoška. Když už bylo vraždění dost, jeli jsme třeba přes Kissane Sheep Farm (kiss Ane, hmmm). Ale jinak jsem byl úplně ztracenej, jména nedávaj žádnej zatracenej smysl.

A zjevně ani Irčanům nedávaj smysl. Koukněte na týhle fotce z průsmyku Ballaghasheen, kterým jsme včera projížděli do údolí Glencar. Na ceduli je napsáno, že Glencar lze překládat jako "Údolí přátelských lidí", stejně jako "Údolí kamenné řeky". Hm, tak babo raď. I když vlastně super flexibilní jazyk, že?

 Což nás přivádí ke včerejšku. Včera jsme se rozdělili na dvě party. Parta A, Dáda a Marťas, využili náhlé nabídky na prohlídku ostrova Skellig (volně přeloženo jako Ostrov praštěných mnichů, nebo alternativně také jako Ostrov Luka Skywalkera). Totiž jde o to, že na tom ostrově nejdřív někdy okolo 6-7 století se usadili mniši, co byli tiší, a stavěli tam takový domečky jako úly, v nich bydleli, pěstovali něco málo k zakousnutí, a stavěli dál. No a pak se na tom ostrově usadil Luke Skywalker, George Lucas a Steven Spielberg ho tam zachytili na pár scénách a najednou na ten vostrov začalo jezdit mnohem víc geeků, studovat mnichy a jejich asketický způsob života. Nebo tak nějak.

My s Brnčosem jsme si dali prochajdu po ostrově Valentia, tradičně jsme ušli asi jedenáct kilometrů, neviděli vůbec nic speciálního a přesto jsme si to báječně užili. Vlastně jo, viděli jsme záchod oceněný Irskou komisí pro veřejné záchody jako Top Toilet!

 

O Skelligu si přečtěte třeba tady na Wikipedii a Dáda by mohla nahrát nějaký fotky. Nebo třeba napsat vlastní zápis?

 

 

A dneska už jsme na cestě dom, v slzách jsme se rozloučili s paní domácí a vyrazili do Limericku. Limerick, jak znalci poezie vědí, je forma verše AABBA, kde A-řádky jsou delší a B-řádky kratší, s humorným a také často obscénním obsahem. Jeden byl použit třeba v Brigitte Jones Diary:

 

There was a young lady from Wheeling
Who had a peculiar feeling.
        She laid on her back
        And tickled her crack
And pissed all over the ceiling.

 

No a takový prasárny pocházej právě z města Limerick. Jo a taky je tu univerzita, v jejímž areálu na kolejích jsme po cestě do Dublinu na letiště zakempovali.

 

Teďko čumíme na telku, kde Dáda hledá ten HURLING!, ale nedaří se a furt narážíme na zajímavější programy. Třeba kriket.

 

 A zejtra vyrazíme po dálnici směr Dublin, máme to eště pár hodin řízení. Možná to vezmem přes nějakej shopping ;-), už máme po dvou týdnech slušnej absťák.