sobota 27. dubna 2019

Pomocníčci neužiteční revisited

Už jsem psal o kufru se sebedestrukčními sklony, stachanovském topení co nikdy neodpočívá či vibrační ledničce.

S tou ledničkou jsme se nakonec docela sblížili, bo všechno zlé je k něčemu dobré. Všiml jsem si, že ledniční vibrace jsou daleko hlasitější, když rezonují o nádobí na lince, nehledě jestli špinavé ve dřezu nebo umyté na odkapávači. Což mě docela motivuje ho nejen umejt, ale i utřít a uklidit, než jdu spát.

Nebo ho nechat špinavý na stole, to je taky možnost.

Další, dosud nepopsaný leč neméně zábavný společník je odpad u umyvadla v koupelně. Tomu se teda odpadávat jen tak nechce. Než se umyvadlo vypustí, trvá to věky a mezitím všechny oholené fousy a, tady musím předejít zhnusení čtenářů a přepnout do AJ, i goobers a boogers nalepí se na stěny umyvadla, a když je chci opláchnout, situace se víceméně opakuje. Nevím, čím jsem si to zasloužil, určo to muselo bejt něco strašlivýho. Zatím jsem do odpadlíka nalil půl lahve tekutého krtka, dneska na noc mu dám druhou půlku, esli ho to uzdraví. Votvírat sifon se mi nechce, jsem si jistej, že kromě neodtékání by potom navíc ještě kapal.

Legrační je též domácí telefon. Nevím jak, ale je i pro neslyšící, koukejte:
Piktogram hovoří jasně a navíc sluchátko je jaksi ucpané. Možná se zvuky zobrazují na displeji ve znakové řeči. Bohužel, nerozchodil jsem ho, takže nemůžu potvrdit ani vyvrátit tuto odvážnou domněnku.

Otázka na zamyšlení: je znaková řeč srozumitelná mezinárodně?

Žádné komentáře:

Okomentovat