MB, D +6

Bon žůr, medamez e mesijé,

na úvod: včera jsem zaslechl, že jdou diskuse o tom, jestli se v Bruselu výborně bavím nebo příšerně trpím. Tak bych chtěl pro záznam uvést, že vyhráli ti co vsadili na volbu a) výborně bavím. A my už si to s bookmakerama nějak rozdělíme.

Víkend cajk, konečně nějakej sport taky! Včera (sobota) jsem si byl zaběhnout. Abych spojil užitečné s užitečným, běžel jsem jakoby do práce, akorát pak jsem to natáh okolo vojenské základy, co je přes silnici naproti NATO. Schválně se tam zkuste projít přes Google Streetview, uvidíte, že tam ... nic neuvidíte.

Zaujala mě jedna věc: jak se historicky vyvíjela bezpečnostní situace, vyvíjel se i plot kolem té základny, koukněte:

Nejdřív jen takový patníky a lanko jakoby naznačující, heh, sem už nelezte. Pak normální drátěnej plot, co zastaví psa ale dítě ho už přeleze, když chce. A nakonec brutálně vysoký betonový sloupy nahoře s vostnáčem/žiletkáčem "do převisu", v některejch pasážích i dvojitým. 

V jedný fázi běhu mě sledoval guard se psem, ale spíš aby zahnal nudu. Měl jsem si s ním udělat selfíčko :-), škoda, napadlo mě to až doma.

To byl tedy ranní běh. Pak jsem hodil pana Blažka s panem Stonesem do čistírny, to jsem ještě nikdy nedělal, ale šlo to kupodivu hladce bo paní neměla problém mluvit anglicky, nakoupil detergent a šel jsem prát. Eh, nejdřív jsem si na pračce všim, že se do ní hází 1EUR. Tak jsem si vzal jedno. A pak jsem si všim na ceduli za pračkou, že těch 1EURovejch mincí je potřeba víc. Tak jsem to zas všechno sbalil, vyrazil jsem do Delvity, koupil jsme si (mimochodem vynikající holandské) ředkvičky za 0,99, pumpnul jsem paní pokladní o nějaký ty Euromince, vrátil se a kua, už mi tam někdo pral.

Naštěstí na pračce je časovač, tak jsem zas šel nahorů a vrátil se když už byla ta cizí várka dopraná. Hodil jsem to svému předchůdci do sušičky a začal ládovat sám. Když v tom se otevřely dveře, vstoupil člověk a, jak se později ukázalo, proběhlo nám hlavama asi toto:

Já: tady si někdo ani nevyndá prádlo a blokuje tu jedinou pračku

On: tady mi někdo drze šahnul na mý prádlo

Jak se ukázalo, člověk onen byl Tomáš Chábera :-), další krajánek od nás z kolbenky. Popisoval mi, že prošel úplně stejným procesem získání potřebných euromincí. Tak jsme pokecali, poprali a posušili, sežrali ředkvičky... :-) 

Nabízel jsem Tomovi, jestli nechce jet se mnou na Ostende k moři, ale nakonec odmít s tím, že bude ještě prozkoumávat centrum Brusle.

K plánovanému výletu na Ostende: Večer mě postihla ta nehoda, že jsem si dal jednu misičku Heroes and Generals, která se protáhla asi do dvou... hodin, plus studené nohy takže jsem usnul asi ve tři. Proto jsem ráno natahoval spaní co to šlo. Probral jsem se asi v osm, poklidil a tak a výlet na Ostende jsem prozatím odložil. Namísto toho jsem šel prozkoumávat místní "základnu ženistů" (rozumějte bazén), ale to je kapitola sama pro sebe. A nyní po bazénu vařím tradiční těstoviny na sto a jeden způsob. Těch sto, to jsou koupené omáčky a ten jeden to je těstovinovej salát. Mimochodem, děcka, nejlepší druh těstovin jsou Penne, neboli Pennoni Rigati, zvlášť takový velký, který se vařej poměrně dlouho a proto když píšete blog a zapomenete na ně, vodpustěj vám to a jsou poživatelný o po osmnáctiminutovém varu :-D

Jedna bruselská zajímavost, která by jistě potěšila Janka Rubeše: takhle má vypadat správný billboard (tenhle jsem viděl při běhu).

Je to bedna potažená zelenou umělou trávou, co neruší oko diváka, protože je zasazená v rámci křovin na nevyužívaném pozemku. Navíc v ní bydlej bezďáci, takže využití je dokonale multifunkční.

Aktualizace: už vím, proč v té bedně/billboardu bydlej bezďáci. Je to proto, že Cushman a Wakefield je realitka.